Když hlídá tatínek

Zrovna jsem tento týden byla na pravidelné zdravotní kontrole, jak můj muž rád řiká na STK.

Náš rodinný lékař mi sdělil, že nechápe na co funguju, že mám zjevně dobré záložní systémy,

protože moje výsledky krve byly dost děsivé. Slova lékaře ... :).

A co čert nechtěl, druhý den jsem bohužel nechtěně ulehla s horečkou a jen velmi nerada předávala rodinné kormidlo ohledně dětí svému muži. Nechápejte mě špatně, ale kdylikov se stará o naše děti, protože jsem např. nemocná, tak mám z toho horečku na druhou, protože vím, že po jednom dni v posteli mě čekají další dva dny úklidu navíc!

A tudíž hlídal a měl kluky i domácnost na starosti. A kdo si myslí, že jsem se mohla v klidu a bezpečí ložnice kurýrovat, tak ten se plete :). Realita byla taková, že kluci se nastěhovali do ložnice. No a já ze starším synem plnila úkoly z časopisu Sluníčko a naše druhé mrňě chránila od sebevražedných skoku z postele. Začal totiž nedávno lézt, tudíž se zkouší všude dostat a vylézt. A cestu dolů potom moc neřeší. Většinou je vždycky rychlá a zaručeně po hlavě....

Ovšem jak jsem již jednou řikala můj muž umí krásně uspávat, takže po 0 toho menšího uspal a druhý šel pracovat do tatínkovi pracovny a já si mohla dát menšího šlofíčka. Ale nakonec se ukázalo, že byla chyba domnívat se, že můžu v "klidu" spát. Jak řiká moje maminka - nic není zadarmo. A i později se ukázalo, že tento můj spánek byl vykoupen velkým šokem.

Když jsem se šla napít a hlavně nenápadně zkontrolat kluky, tak jaký byl šok, když jsem spatřila staršího syna.... Velmi nenápadně a klidně si hrál ve své herně a tak jsem ho chtěla pohladit a dát mu pusu. Pomalu a v klidu jsem se přibližovala blíž a blíž až jsem byla v šoku!  A to v takovém, že jsem musela odejít a znovu se vrátit, zda se mi náhodou to, co jsem viděla nezdá.

Náš syn totiž z blízka vypadal jako po prodělané lepře a nebo pobytu v koncentračním táboře. Na hlavě má několik děr. Z čeho? Jak tvrdil on sám na mojí otázku, cos proboha dělal? No, víš maminko, zkoušel jsem nůžky, chtěl jsem se ostříhat. To víš, tatínek hlídal, dyť to znáš :)). 

A to je přesně ta chvile, kdy nevím jestli ho mám dřív přerazit nebo se začít děsně smát.....

Mimochodem, teď každé ráno chodí a zkoumá, zda už mu vyrostly vlasy. A u zrcadla vždy dodává. 

Ale to nevadí, vždyt jsou to jen vlasy :). Kéž by vždycky šlo jen o "vlasy".